Nový vzácný přírůstek pro Ploštinu

„Byl to bratr mojí maminky. Památník, spoustu fotek a dokumentů, ale i odznaky, jsem měl před očima od dětství,“ říká dárce památníku Jiří Strbačka. Některé německy psané dokumenty mu překládal děda, otec Rudolfa Lenharda. „Byly to třeba výzvy, že se zakazuje pomáhat partyzánům pod trestem smrti. Všechno se to ale poztrácelo po roce 1989. Za maminkou chodili různí lidé, že si to jen půjčí a ofotí. Nic už se ale nevrátilo,“ vzpomíná. „No a ty odznáčky? Plno jich bylo v šuplíku. Ty jsem rozdal já, když jsem byl malý. Byly veliké, přes celou tu dětskou dlaň, a já jsem je měnil s klukama za skleněné kuličky,“ říká.

Památník ale zůstal v rodině a od nynějška jej bude opatrovat muzeum. „Aspoň se tak dostane k lidem, které to zajímá,“ přeje si Strbačka. Zachycuje členy

I. Československé partyzánské skupiny Jana Žižky, oddílu Nikolajeviče Kostina, kteří operovali v okolí Ploštiny. „Náš odpor k okupantům byl vyvrcholen a zahájen partyzánským bojem,“ stojí v něm. Jsou zde i snímky vyhořelých ploštinských domů, které 19. dubna roku 1945 vypálili příslušníci Gestapa a SS, stejně jako připomínka toho, že stejný osud potkal i Prlov a další místa. A také záběry z první tryzny, které se na Ploštině konaly celkem tři, v letech 1945 – 1947. Ploština tehdy byla plná lidí.

„Některé fotky jsou obecně známé, jiné vidím vůbec poprvé. Výjimečnost fotoalba ale spočívá v jeho celkové autenticitě a konkrétním autorství,“ uvádí Ondřej Machálek, kurátor ploštinské expozice.

Ilustrované portréty dost možná kreslil sám Lenhard. „Krásně prý maloval, hrál na housle, byl dost všestranný. Předpokládám, že je autorem těch kreseb, ale potvrdit to nemůžu a už není, koho se ptát,“ podotýká Jiří Strbačka. Sám přišel na svět až několik let po Rudolfově popravě a rodinné trauma už doma nikdo příliš otvírat nechtěl. Následující vzpomínka dokumentuje, jak hluboké asi bylo: „Za maminkou přišel soused, který byl vězněný s Rudolfem. Řekl jí, že mu oprátku navlékali na lehátku, jak byl z výslechů zbitý, nemohl ani stát na nohách.“

Rudolf Lenhard měl schopnost strhnout lidi a vést je, po válce se zapojil do protikomunistického odboje a byl jedním z prvních organizátorů a hybatelů odbojové skupiny Světlana. „Stál v čele organizace od jejích počátků, někdy od podzimu roku 1948. Konec jejich činnosti byl ale velmi rychlý. Už na jaře 1949 došlo v několika vlnách k zatčení skutečných či domnělých členů,“ vysvětluje Ondřej Machálek. Lenharda zatkli v dubnu roku 1949, datum úmrtí je říjen 1950.

Památník, který převzala od pana Strbačky vedoucí Národní kulturní památky Ploština Radka Brtišová, uvidí zájemci pravděpodobně už příští sezonu, kdy se tady chystá výstava o odbojové skupině Světlana. Doplní navíc písemnou pozůstalost po Rudolfu Lenhardovi, kterou muzeum získalo loni na podzim od rodiny Lenhardovi snoubenky, Marie Vajdové z Olomoucka. V současné době ji odborníci digitalizují a dále zpracovávají.